II.text
Ráda bych vám představila metodu Voice dialog.
II. pasáže z knihy : Inteligence duše od Artho S.Wittemanna
Kapitola: Překvapivé setkání
Bylo slunečné odpoledne v Los Angeles v dubnu 1972. V klidné postranní ulici měl ve starším, příjemném domě už mnoho let psychoterapeutickou praxi dr. Hal Stone. Byl Jungův stoupenec a bral své povolání velmi vážně. Po studiu psychologie pracoval několik let jako klinický psycholog v americké armádě. Poté několik měsíců studoval na Jungově institutu v Curychu a hluboce se tam ponořil do světa symbolů, snů, mýtů a archetypů. Tyto zkušenosti a několikaletá analýza z něj učinily přesvědčeného přívržence tohoto psychoterapeutického směru.
Dr. Stone nebyl toho dne sám. Byla s ním žena, dr. Sidra Winkelmanová, rovněž psycholožka. Trávili valnou část svého společného času tím, že si vzájemně pomáhali dešifrovat své sny a vyjasňovat různé aspekty svého vztahu. Onoho památného dne odpoledne Sidra svému partnerovi právě vyprávěla sen z minulé noci. Sidra Halovi vyprávěla, že se jíé zdálo o malé holčičce, která ještě neuměla mluvit, ale jíž se ve snu cítila velmi blízko.
Hal, který za léta dosáhl určité brilance v analýze snů zamyšleně popotahoval z dýmky. Ale místo aby začal delší výklad, zeptal se – poslušen náhlého popudu: ,,Sidro, kdyby ta malá holčička ze snu byla teď tady v místnosti, kde by byla?" Přestože Sidra byla touto neobvyklou otázkou překvapena, bez zaváhání ukázala na pohovku, která stála kousek dál za ní.Hal, rovněž překvapený jednoznačností odpovědi se rozhodlsledovat stopu, přestože neměl nejmenší tušení kam to povede. ,,Mohl bych se s tou holčičkou setkat? zeptal se. Sidra beze slova vstala, lehla si na pohovku a stočila se do klubíčka jako embryo. Okamžitě se ocitla ve stavu velké citlivosti. Nemohla ani myslet, ani mluvit, ale cítila atmosféru v místnosti. Hal byl jak očarovaný. Instinktivně cítil, že by teď nemělo vůbec cenu mluvit, ale zárověň musel zůstat celou svou pozorností u Sidry.Pokaždé, když jeho myšlenky odbočily, se bytost pod dekou nepatrně pohnula, jako by ho chtěla upozornit, že tam je. Dokud byl svou pozorností u ní, ležela úpně tiše a nehnutě.Oba zůstali v této hluboké sounáležitosti déle než hodinu.
Když Sidra nakonec vstala, byli oba bezradní, vyděšení a zmatení. Co je nejvíce mátlo, byla reálnost Sidřiny proměny. Sidra ani nehrála malé dítě, ani se do něj nepokoušela vžít, ona se doslova malým dítětem stala. Všechny její pocity byly pocity malého, bezmocného, tichého dítěte.
Oba tou dobou ještě nevěděli, že to byl teprve začátek dlouhé a dobrodružné objevné cesty do struktur a systémů lidské duše. Trvalo několik týdnů, než Hal a Sidra pochopili celý dosah svého experimentu. Pokud sidřin zážitek nebyl náhoda, znamenalo to, že ta malá holčička byla velice reálnou součástí její duše a celou dobu v ní žila, aniž o tom Sidra věděla. A dále to znamenalo, že bylo možné se s tou holčičkou znovu setkat a navázat s ní kontakt. A možná v sidře existovalo ještě víc takových osob, s nimiž bylo možné se setkat stejně jako s tou holčičkou.
Myšlenka, že duše je zabydlena různými silami, oběma jako koncepce nebyla cizí. Byl tp právě C.G.jung, kdo pojmenoval komplexy a archetypy – jednotky duše, které mají komplexní charakter podobný osobám – a podrobně se jimi zabýval. I gestalt terapie, psychosyntéza a jiné moderní psychologické metody znají práci s ,, částečnými osobnostmi". Tyto přístupy byly Halovi a sidře velmi dobře známy. Ale že jsou ty osobnosti stejně tak reálné, hmatatelné a přímo oslovitelné jako skutečná osoba a že možnáí představují základní princip, podle něhož je organizována celá osobnost, to byla nová, vzrušující možnost, kterou najednou měli před očima.
V následujících letech Hal a sidra experimentovali s objevem, který učinili. Vzájemně si pomáhali zjistit, jaké další ,,hlasy" v jejich duši žijí, a nakonec začali tuto formu dialogi používat i ve své praxi. Když chtšěl Hal pracovat s klientem, mohl se ho například zeptat: ,,Mohl bych mluvit s tou částí, která se včera tak stáhla, když jsi nebyl stejného názoru jako tvoje žena? Kde by seděla, kdyby nebyla v tobě?"
Tímto způsobem vyvinuli Hal a Sidra Stoneovi během let ze svého počátečního objevu vlastní metodu sebepoznání. Nazvali ji ,,dialog s vnitřními hlasy – voice dialogue". Tato metoda se ukázala být velmi užitečnými dveřmi k různým částem lidské duše.
Není to hraní rolí. Není nutné hrát určitou osobu nebo se do ní pokusit vžít. Lidé, kteří zažijí takové sezení poprvé, nebo jsou jeho svědky, jsou zpravidla velice překvapeni, jak rychle a hluboce se lze vnořit do vnitřního hlasu a jak jednoznačně a diferenciovaně se vnitřní hlasy vyjadřují.
Vnitřní osoby komunikují na pěti rovinách zároveň, nezávisle na tom, zda to vědomě vnímají či nikoliv. Jde o rovinu těla, emocí, symbolů, myšlenek a mluvené řeči, vibrací a energie.